Jak mít zdravé srdce a být veselý celý nový rok 2019 ( a dále:-)

Co v srdci nosíme, to nám je blízké. To používáme, to potřebujeme.

Nikoho nepřekvapí, že v kapsách nosíme to, co potřebujeme. Kupříkladu běžný obsah kapes je peněženka, mobil, klíče od domu a auta, kapesník a kdo ví co dalšího.

U každé z těchto věcí bychom řekli, že ji potřebujeme. Že přesně víme na co je, že ji denně používáme a že zkušenost (resp. naše paměť) velí, ji mít u sebe. Proto ji nosíme.

V protikladu k tomu, věci, které nepotřebujeme s sebou stále nenosíme. Třeba míchačku, obal na lyže, nebo plastové lehátko na vodu. To nosíme jen tehdy, když to potřebujeme:-)

Z výše uvedeného můžeme tedy udělat závěr, že co denně potřebujeme, míváme u sebe. Ne jinak je tomu s naším tělem a tím co obsahuje – tělesnými orgány, které denně potřebujeme:-)

Proto je máme u sebe. Dokonce naše orgány mají i zvláštní schopnost paměti, která se projevuje tím, že se v nich ukládají vzpomínky, zkušenosti. Na základě vzpomínek pak orgány reagují na nově vzniklé situace. Nejznámějším příkladem je mozek. Naučíme ho rozeznávat písmena, jeho reakcí pak je, že umíme číst.

Podobné je to například i u žaludku. Jeho paměť se projevuje. Typicky třeba tak, že když se setkáme s nějakou pro nás nepříznivou situací – scvrkne se. A to se pak projeví, že je nám úzko a následně špatně.

U mužů i u žen velmi citlivě reagují na různé situace třeba pohlavní orgány.

A zvláštní místo v tomto výčtu zaujímá srdce. Co v něm nosíme? Lásku? Nenávist?

Říká se: „Miluje ho ze srdce!“ ,nebo „Ze srdce ho nenávidí!“ Tyto dvě věty naznačují, že srdce v lásce i nenávisti hraje významnou roli.

A proč?

Protože je v něm skryt ukazatel. A ten ukazuje, jako kompas ke dvěma základním směrům. Pokud ke zlému, tak máme tendenci vše, s čím se setkáváme vidět jako špatné. Bojíme se. Cítíme se ohroženi. Následně máme sklon kupit bohatství, stavět kolem sebe hradby, ubližovat ostatním, abychom se ubránili. Naše srdce nám ukazuje směr k nebezpečí a snažíme se zabezpečit. V srdci nosíme strach, nenávist, závist a kdo ví jaký další projev zlého.

Následně vyhledáváme i děje, které tento sklon podporují. Je to vidět při sledování televize, kdy sledujeme horory, a filmové situace, kde se programově bojíme. Je nám to blízké a zvráceným způsobem nám to dělá dobře. Proč? Protože to nosíme v srdci. Je nám to vlastní. Jsme takoví, našu srdce tím směrem ukazuje.

A potom dopadáme v životě tak, jako řidič, který vjede velkou rychlostí do zatáčky, dostane smyk a jediné co nechce, je „vletět“ do jediného velkého stromu stojícího na kraji cesty. Ale stejně do něho narazí, protože na něho upne veškerou svou pozornost. A pozornost na něj upne proto, že jeho srdce je orientováno na neštěstí a katastrofu. A tak do něho nakonec narazí. A sklon se materializuje.

Takže pokud se vidíte v roli těch, kteří se snaží nebezpečí za každou cenu vyhnout tím, že se stále proti němu zabezpečují a tím na něho stále myslí, tak vězte, že vás nehoda potká. V autě, ve vztazích, kdo ví kde. Možná, že nepotká vás, ale způsobíte neštěstí svým bližním. A to je pro vás ještě horší.

A jak se tedy nebezpečí vyhnout? Ne tím že ho neuvidíte, ale tím, že se na něho nesoustředíte, že se

upnete na to dobré, na dobrou možnost, dobrý konec, dobro. A tím, že na něj soustředíte celou svou pozornost a život vás k ní samovolně povede ke štěstí.

Noste v srdci dobré. A vyhnete se neštěstí.

Je to změna směru. Změna směru, který chováme v srdci.

Odložme očekávání zklamání a soustřeďme se na očekávání dobrého.

A tím pomůžeme sobě i světu.

(PS a stromy můžete sázet jen tak z radosti a ani o tom nemusíte říkat všem:-)

Novinky E-mailem

Přihlašte se k odběru novinek. Budeme vám zasílat zajímavé články a novinky.

Reply

Novinky E-mailem

Přihlašte se k odběru novinek. Budeme vám zasílat zajímavé články a novinky.